Koráby

Koráby klidně řekou noci plavou,
jenom v rukách se svěšenou hlavou.
Zprávy světa míjí nás kdesi v dáli,
mysl křísí popel nereznoucí skály,
do žil vlévá něco starých sil.

Co jen to? Vína že bych příliš pil?
Kde se loudá pár těch hloupých vět?
Vstávej, pojď, jdeme zase brázdit svět!
Svět který špatný, dobrý, vlastně není.

Co z něj zbylo? Jenom naše snění.
Hvězdy co skryly svoji tvář,
nebo jen ulehly pod polštář,
na kterém jedna hlava leží,
matně tuší oč tu běží.

Věnováno Zelené Olivě

Závod

Sněhu kopyty tlukot v dál,
tu prsty v klobouk širý sňal,
klusu v pochod zvoní teď,
dravá zvěř, ta štvát se nechá,
do času všeho, on zná tu lest,
větší mezků slast si pěchá,
trpce pýchu v rameny se nosí,
plavé krásy nezbývá čas,
padle k věncům kolem pasu,
však klidu tichém žije z krás.

Věnováno Jiźerským Horám

Himalaya 2009 - Telegraficky (2)

Kamil a David zustali v Lehu, zatim co my, cely zbytek, jsme vyrazili na trek Laymaru - Alchi. Jana s Komarem se, po prvnim dnu (prespani v Laymaru - hotylek), kdy jsme presli prvni zajimave sedlo 3900, rozhodli (vlastne spise Komar, ktery byl nakonec vdecny za strevni obtize - nema rad hory a lozeni po nich), ze odjedou zpet do Lehu, vyzvednou Kamila (ktery, jak jsem jiz drive naznacil, trpel vyskovou nemoci a nebyl s to jit na trek) a odjedou do Srinagaru.

To ze skutecne odjeli, jsme se dozvedeli z caru papiru, ktery nam zanechal David na recepci naseho "hotelu", vice o nich neni nic znamo. Z toho sameho caru papiru jsme se dozvedeli, ze David mezitim vyrazil na Trek na 6123, o nekolik dni drive a ze nas, nebo alespon Matouse, ocekava v nedeli ve stanovem tabore pod Stok Kangri (4400), kam ma Matous a dalsi dorazit s pruvodcem, ktereho mezitim zaridil. Jelikoz se nam trek trochu zkomplikoval, ja jsem skoro cely treti den zvracel a lital na zachod a cely dalsi den nemohl jist (ale uz jsem mohl jit, antibiotika me docela dala dohromady) a navic jsme podle nasi kvetakove mapy podcenili zaverecne sedlo 5250, kdy nam vystup z 3300 trval asi 10 hodin.

A to jsme mysleli, ze uz ho ani nenajdeme a predhozi vecer jsme vzdali nadeji, ze bychom jim mohli jit, ale nakonec prece jsme dorazili do sedla po 6 pm, kdy do soumraku bylo uz jen par desitek minut, takze jsme misto do Alchi doklopytali pouze na prvni jakz-takz-trochu-ale-jen-trochu-rovny-a-jen-na-jeden-stan misto, kde jsme se utaborili ve vysce cca 5000. Tudiz dalsi den zpozdeni a do Alchi jsme dorazili az odpoledne a do Lehu az k veceru, kde jsme nasli onen vzkaz.

Casu zbyvalo sotva na rozhodnuti zda jit nebo nejit a potvrzeni pruvodce na dalsi den rano. Ja (zeslably hladem a pochodem) a Bara (zeslabla pochodem) jsme se rozhodli zustat, kdezto Matous s jistym sebezaprenim rekl, ze v tom Davida samotnyho nechat nemuze a pocitem upisu Dablu podskrabnul permit a zbledl. A to je zatim a v hodne skustene forme cely nas pribeh az do pred-pred-vcerejska.

Ted mame v planu uz jen odpocivat, nakupovat, jist (hlavne ja tento bod nezanedbavam, Bara se porad divi, kolik toho muze clovek snist), spat, uzivat si, toulat se okoli a cekat na ty dva. A vratit se domu.

Jo a aby to vsechno nevypadalo jako ze se nam tu nelibi, naopak! Spat pod sirakem v 5000, videt hvezdy a vychod slunce na Himalaji, az jsem si pripadal jako v nejakem fantasy pribehu. Takovou paradu jsem jen tak nelze zapomenout. A i ted v Lehu je bezvadne. Zadny spech, zadne shon, klidek, pohoda a pohoda.

Himalaya 2009 - Telegraficky (1)

Odlet z Prahy v sobotu po obede.

Hned na checkinu prebalujeme bagly, cuci nam hulky od stanu.

Prilet v nedeli rano do Delhi, presun na autobus, prohlidka Delhi a Main Bazaaru. Vecer odjezd smer Manali.

Silena cesta na prycne misto sedacky, 16 hodin pres den a noc, skoro bez spanku (uz druhy den), kolem poledniho prijezd do Manali. Hotylek, prohlidka mesta, druzba na strese, konecne trocha spanku.

Brzo rano Jeepem smer Leh, silnice nesilnice, cesta necesta, prekonavame sedlo 3900 mnm. Spime ve 3000 mnm na louce. Hvezna obloha je neprosto uchvatna, boze tolik hvezd jsem jeste nevidel.

Jeste skoro v noci (4 am) budicek a druhy den jizdy do Lehu. Prejizdime vysokohorskou poust. Jen hory, skaly, sutry, kameni, pisek, popel a prach. Zastavujeme v sedle 5350 mnm. Parada. Hory jsou uchvatne! Prijizdime do Lehu a bereme hotylek, konecne spanek a jidlo. Mistni jidlo je palive, hodne palive :)

Den oddych, Kamil vyskovka, David teplota, zbytek vyrazi na klastery, pekne moc pekne. Mijime letni sidlo Dalajlamovo. Uchvatne, i v tehle vysce se da chodit do kopce :)

Dalsi den odpocinku, chceme vylezt na okolni kopce, pro lepsi aklimatizaci. U nas uz je 10 rano vy spaci.

PS: Nefunguji nam tu mobily.
PSS: Zivot je skvely!

Tanečnice

Prší. Kapky deště. Bosé nohy. Tančí. Tam a sem. Pod stromy. Pod listy. Po trávě. Šat z květů. Lístky z růží. Snáší se. Chladí. Z oblaků. K zemi. Temných mraků. Krásných. Stále tančí. S větrem. Stromy. Listy. Víří spolu. Patří k sobě. Tanečnice. Úklona. Zpěv. Tichý hlas. Přichází. Jitro. Sen.

Věnováno slečně z Vyšehradu

Slečna z mramoru

Ta slečna v kabátku z fialek, vlasy jako proužky slunce a ty řasy, jako tykadla. Tváře bez jediné vrásky, kazu života. Jsi krásná jako květina, květina z recyklované hmoty, umělé hmoty. Proč zakrýváš se za masku, proč nevezmeš radši černý závoj, černou burku a nestaneš se můrou, ze které se může vyklubat motýl.

Královna zima ti závidí chlad, kterým se z okna koukáš, je to snad lest, nebo jen déšť, co skrápí tvé líce, žes taková. Slunce nerozehřeje tvůj úsměv, již zmrzl příliš hluboko v duši. Obdiv můj získá ten, kdo tvé srdce rozmrazí a podiv ten, který by chtěl zkoušet. Šťastnou cestu dívko z leštěného mramoru, ať příliš netíží.

Věnováno slečně z Kačerova

Netopýr

Máš černá křídla, tygří nohy,
ostružina i borůvka s medem,
k marnivosti jen, trochu vlohy,
do jitra se spolu vezem.

Prstýnek bezmocný nosíš,
fialky i růže plané,
prosimtě, proč zas prosíš?
Co má stát se stane.

K ránu spěcháš, letíš,
kapky krve z jeřabin,
počkej, proč zas brečíš?
Víš, no, já už odcházím.

Věnováno naprotisedicí slečně

Květina a most

Květina a most z kamene,
V šeru a mlze, času,
stáli spolu, trochu sklíčeně,
do oblouku prohnutí,
v chuchvalcích kouře po bitvě,
les kolem tiše dýchá.

Jen oni ještě nepadly,
pro slávu a čest tu stojí,
kulisy, svědci šílenství,
nad údolím řeky rzi,
tulí se k sobě, čekají,
na ráno, noc a den,
až ustane křik o pomoc.

Z dálky ohně letí,
jsou hvězdy na nebi,
labuť vidět ale není,
ani vůz to spíš drak,
teplo začíná hřát,
milenci se milovat,
žár co všechno spálí,
kam by všichni utíkali,
je to noc a je to sen,
je z nebe jasný den,
a noc a sten a noc a teď,
zas je klid.

Věnováno mostům v mlze.

Socha

Seš jako socha,
socha z bronzu ulitá,
takhle se snad
jaro nevítá,
Helena anebo snad
trojský kůň,
teď,
teď už rychle upaluj.

Věnováno slečně v autobuse

Ráno

Chci rána plná jasu,
bez slunce na obloze,
bez racků křiku,
a přece hlasitá,
jako tichý šepot myšlenek
a pohledů.
Chci rána plná probuzení,
bez chumlání pod polštářem,
bez budíku lomození,
přece hřejivá jako dotek,
jako milá slova.
Chci rána plná dárků,
bez obalu,
bez provázku.

Věnováno Slunci na Obloze

Návštěva

Čas se zastavil, jako slupka ledu na rybníce,
v mém městě, podivném městě,
plném lidu, plném zákoutí,
vše se motá.
Proč přišla na návštěvu,
nění kam jít, je težké
myslet za dva.
Slunce v blankytu, nese jitro,
jitro mládí, tančnice z východu,
buší a buší, když stojí ve dveřích.

Věnováno Návštěvě

I am the czech feminist

I am the czech feminst
nepomáhej bágly nýst

I am the czech feminist
můžu všechno co chci jíst

I am the czech feminist
cože ty si na mě hvízd

I am the czech feminist
rychle schovej ten svůj píst

I am the czech feminist
víš kam si s tím můžeš vlíst

I am the czech feminist
zase čumíš do těch míst

I am the czech feminist
nenechám se tebou víst

I am the czech feminist
nechci tvoje keci číst

I am the czech feminist
zavři hubu a otoč list

I am the czech feminist
vysyp kapsy kdes' zas' kys

Věnováno Kachně Kačce